Hody, hody...

Když průser, tak pořádnej.

asi 15+

Jako by se nic nestalo.

Tak co, bude dezert?

Tehle den si do deníčku nezapíši.

Chci vysvětlení!

Vůbec není jako jeho starší bratr

Po delší odmlce. Krátký příběh, abych zjistila, jak mi to píše :)

Děkuji Silvaren a Wolfikovi za podporu!

Třikrát se probudíš a... 

Žijeme len raz

„Tuhle hru prohraješ, culíkatá,“ ... Uvidíme, kdo se bude smát poslední.

Silvaren, moc moc děkuji.

Příběh docenta matematiky, který neříká vše.

Dům, který prožil se svými obyvateli už mnoho osudů. Dům na pobřeží, který zná to dobré i to špatné, co jeho návštěvníci zažili. Dům s modrou střechou. A tajemstvím.

Rozhovor

Dům, který prožil se svými obyvateli už mnoho osudů. Dům na pobřeží, který zná to dobré i to špatné, co jeho návštěvníci zažili. Dům s modrou střechou. A tajemstvím.

Je to naprosto přirozené. Nemohl jste pomoci matce, proto jste pomáhal hvězdě. No, a poté, co jste odešel, jste tento unik již nepotřeboval. Proto již vaše mysl nemá potřebu hvězdu vytvářet. A vrba je zase starou obyčejnou vrbou bez hvězdy.

Takový... Skorovánoční songficový příběh. Snad.

Některé ticho umí přežít i polibek, některé ticho umí přehlučit tóny valčíku, některé ticho umí rozežrat duši. I když jste anglická Lady. Protože kdo řekl, že na zoufalé ticho má nárok jenom dvacáté první století?!

2/3(4?)

Elisabeth, Lady Sorrow. Tichá ledová královna, chcete-li ji tak vidět.

Elliot, hrabě z Rigsby. Kudrnatý bohatý dědic, jste-li ochotny to přijmout.

Lord, který obdivuje, Lady, která se zamilovává. Ples. Šaty, z nichž přechází zrak. Odvěký sen každé dívky i ženy, znovu a znovu hltající historické románky stejné šablony a vždy totožného konce. Tedy povídka hrající si snad spíše s formou, než se zápletkou. Jen hra se slovy, nebo i s láskou?

Pravděpodobně 1/3

Jiskra

Slabá chvilka

Jaká je skutečně budoucnost Hlasu?

Kdo je doopravdy Bílá nevěsta?

Odstranit starostu

Kdo je nový ministr financí?

Doučování

Neklidný klid před bouří

Polovina září a pořád dusno...

Na tahu je Odboj

Máš na to?

Dneska víc Tomáš, ale zítra to srovnáme ;)

Další střípek.

Každý by rád svou planetu.

Tak to ale nefunguje.

O Sofii si toho na netu i v bulváru můžete přečíst spoustu. Přesněji – mohli jste. Už rok se schovává, takže máte smůlu. Teď je navíc schovaná opravdu dokonale. Z Mutějova lidi utíkají, rozhodně se tam nestěhují z Prahy.

O Tomášovi si nemůžete přečíst nic. Zatím. Protože jednou, možná… Ale teď musí nějak zvládnout školu a krámek, na který s mamkou zůstali sami. A pak ještě pár věcí, ale s těmi nehodlá nikoho otravovat.

Budoucí hlava rodu

My ji nemáme

Dobrý den všem!

Bože, kde jsem zachrápala, abych se k tomu dostala? A kolik času uteklo?☺ Až je mi ze sebe trapně! Takže pro připomenutí: Blanka je osamělá maminka tří krásných holčiček. David je nejmladší z pěti brátrů. Jejich cesty se protnuly k okamžiku, kdy to ani jeden z nich nečekal. Začali se sbližovat. Trávili spolu hodně času a v minulé kapitolce se Blanka seznámila s celou jeho rodinou na večírku k výročí jeho rodičů. Pokračujeme tedy tam.

Hezky se bavte♥

Být součástí rodu

Majetek naděje

Dobrý den všem.

Závěr povídky na sebe sice nechal kapku čekat, ale doufám, že se vám bude líbit minimálně tak jako jeho první část. Původě měla být povídka mnohem delší, ale nakonec se, myslím, povedla právě tak, jak měla. Ráda bych připomněla, že se se Sofiií ještě jednou setkáte. A nakonec s celou touto rodinkou.

Přeji vám tedy přijemné čtení v této nelehké době, a snad vás aspoň na chvíli vytrhnu z každodenního stresu.

Bedrunka♥

Ezra a skořicové pečivo

Máma