Tohle všechno jsme tu napsaly ![]()


10.12.2010 [22:06], ambra, ze série Z jeho krve, komentováno 23×, zobrazeno 5009×
Devátá
Směr západ
2) giselle (10.12.2010 22:48)
wow, ambro, to je tedy...uh! opravdu hrozně..ííí...moc.. uááá!
úžasný!
vzhledem k tomu, že jsem za normálních okolnosti schopná souvislého vyjadřování a po přečtení Tvého dílka ne, je jasně vidět, KDO za to může!
ty jsi prostě jednička! hltám Takoví jsme byli, hltám Mite, je to obojí krásné a zároveň tak jiné...
ambro,
.
1) Karolka (10.12.2010 22:31)
Někde u věty, že někteří Sidereus pamatují život v jeskyních, jsem vykřikla: "To přece není možný!" A to neznamenalo, nedůvěru v tu informaci. To byl prostě výbuch emocí. Já si totiž najednou uvědomila, jak opravdové to celé je. Že to hltám a věřím každému slovu. Přijala jsem to, tak jak to stojí a leží. Ten svět je prostě reálný!
A pak je tu Mite. Žádná personifikace životních mouder, i když má zkušeností za deset životů. Ona má přese všechno duši a mysl mladý holky. (Mám strach, jestli ve mně ještě něco takového zůstalo.)
A pak je tu David. Ty je ho dnešní úvahy mě naprosto převálcovaly. Mně to vlastně až teď docvaklo. Ta šířka, hloubka a výška. Ten příměr o boji s vědomím lidské smrtelnosti a Davidova boje proti Řádu, proto Miteině smrtelnosti. Fakt jsem si myslela, že mi to roztrhá srdce.
A pak je tu Mite a David. To je Osudová láska. Ta Osudová láska. Ztvárňovaná Romeem a Julii, Tristanem a Isoldou, Darcym a Elizabeth a ano Edwardem a Bellou. Je to mezi nimi tak silné! Leží na tom takové krásné dusno. Může to dál být jakkoli, ale já ti mám pocit, že tahle sidereus bude jiná. Mám v hlavě takovou podivnou metafyzickou představu lidské osudové lásky ještě upgradeované do dimenze, kterou lidství neumožňuje. Ježkovy vidíš, co to tu plodím? Já jsem se úplně roztříštila!
Je to dokonalé!!!
3) Bye (10.12.2010 22:56)
Ambro, bůhvíproč jsem si právě u téhle kapitoly vzpomněla, jak jsme se děsně řehtaly, když jsi mi před pár měsíci líčila námět na "lehkou" kapitolovku Maska a játra...
„Nechceš mi raději zase prokazovat úctu?“
co že se to chystá?
Když si uvědomím, co jsi s tím tématem UDĚLALA!!!!!!!!!!!!!!
Uvědomuješ si, že tvoříš něco jako biblický příběh? S kořeny až někde v pravěku?
Vzhledem k tomu, co jsi vytvořila až doteď, mám už předem skoro posvátnou úctu k tomu, co teprv přijde!
A abys věděla, taky bavíš!
A taky mrazíš...
"Jako bych chtěl co nejdéle běhat po žhavém uhlí"
A taky...