Kdo z vás si nikdy nepoložil otázku: "Jsem ve vztahu a životě, který z toho vztahu vyplývá, šťastný?"

Co když existují dvě formy štěstí. Štěstí tzv. absolutní, kdy se setkají dvě srdce a dvě duše a celý svět se spojí k tomu, aby vše fungovalo a my se cítíme globálně šťastní. A štěstí tzv. všední, v němž dvě srdce a dvě duše obstojně na základě principu kooperace fungují vedle sebe a my se necítíme globálně nešťastní. Měl by člověk prožít celý život čekáním na absolutní štěstí anebo se má spokojit s tím všedním?

Klára o tom ví své. Stejně jako o skutečnosti, že tam kde skončí naděje, mnohdy teprve začne skutečný život.