6)  jeanine (23.02.2011 18:04)

„Viděl jsi mě zvracet,“ zašeptala, aniž otevřela oči. „Teď už mi budeš muset říct, jak se jmenuješ.“
Jé to bylo úplně, úplně... co by to asi tak přesně vystihlo?
Ta snídaně byla strašně miloučká, už když jedla ty bobule jsem si říkala, jestli nebudou jedovaté, ale jí tak chutnaly.
Krásně se o ni postaral, když jí bylo zle. A teď už ví, jak vypnout její ochranu. Ona se ho nebojí a možná už ani nemusí.
Jsem jako očarovaná, zase se usmívám a nejspíš se i blbě tvářím.
Dokonalé...
Krásné...
Návykové...
Co dodat víc?
Doufám, že už je ti lépe a máš zase plno sil na psaní.

5)  sakraprace (23.02.2011 17:50)

No, borůvky to asi nebyly. Ještě, že jich nesnědla tolik. Ale jsem opravdu zvědavá, co bude až jí Jason řekne, na co ji vlastně potřebují a až si ona sama vzpomene.
Karolko, další neskutečně čtivá kapitola. Jsi machr

4)  Pája (23.02.2011 17:47)

Jsem se docela lekla, když jí začala téct pěna z pusy, uf Ještě, že jí ta voda tak rychle pomohla, ale vtipkovala pořád, tak to asi nebylo tak hrozné. A Jason si na ni postupně začíná zvykat a konečně jí řekl své jméno...sláva...
DĚKUJU za pěkné počteníčko, včera mi to trochu chybělo, vždycky se těším na pohádku na dobrou noc

3)  Twilly (23.02.2011 17:40)

Hnědulka volá Redbulla!
Redbull slyší! .... a zase áchá

Ty to holka se mnou fakt umíš, já se začtu a .... konec v nedohlendu. Ještě,že píšeš úžasnou rychlostí, jinak bych asi pravděpodobně hledala nejbližší volnou kulku, kterou bych si mohla prohnat hlavou. Úžasná scéna, zajímavé charaktery. Žiju s nima tenhle příběh a nevím se dočkat co je zase potká. Hnědulko, je to maso

2)  kamčí (23.02.2011 17:38)

měla zkusit tu srnu, tou by se neotrávila.
ale zase by neznala jeho jméno

1)  HMR (23.02.2011 17:28)

Koukám, že borůvky to asi nebyly, že? Jedno vraní oko, druhé, třetí...