22)  Lia (18.03.2011 19:58)

další dechberoucí kapitolka zajímalo by mě, jak dlouho uběhlo od doby, kdy se Sheyla přeměnila a jetě jak jsi přišla na název Intrahem? a jako opravdu, kdyby napětí zabíjelo, tak už jsem 17x mrtvá hrozně se těším až se ti dva setkají

21)  blotik (18.03.2011 19:41)

Je to perfektní. I když tahle kapitola spíš byla taková... Neurčitá? Nevím, jak to říct. Bylo to pro mě moc informací. A ten začátek jsem moc nepochopila, ale to nevadí.
Krásné. Budeš to teda vydávat?

20)  BJana (18.03.2011 18:51)

"Hvězdy nejspíš sestoupily na zem, protože ta věc hlásila konkrétní souřadnice."
nenacházím dost obdivná slova na tento příběh, takže jen DĚKUJI

19)  Lenka (18.03.2011 17:17)

Divoženka Sheyla a její "můj",označili si ji, nový samec,Ruth - to všechno je tak krutě reálné.
A zrovna tak Jason nejlepší bojovník a vůdce. A jeho vytetované S určitě nemá nic společného s jeho otcem.
Ten poslední odstavec mě ale naprosto dojmul a vyvolal ve mě vlnu nadšení.
Karolko opět se skláním před tvým talentem.

18)  Pája (18.03.2011 16:55)

Takový posun v čase....Sheyla, která je opravdu jen nejzákladnějšími pocity zmítaná Krvesajka, ani neví, že je Sheyla, ale vajíčko má a chrání si ho, i když neví proč. Sheyla už tolikrát nedobrovolně přivlastňovaná, i když co my víme, co se jí honí hlavou...A Jason, žijící neustále ve všudypřítomné apatii, nejobávanější bojovník, který se nakonec po smrti otce stává "posledním" Nejvyšším, budu doufat, že to poslední nebude až tak pravdivé
Bylo to kruté, smutné, beznadějné...a pak, světlo na konci tunelu, hvězdy sestoupily na zem a já opět vidím a cítím naději, tak už mi ji, prosím, neber
Bylo to famózní, vidím to na další knihu

17)  Carlie (18.03.2011 16:39)

Tohle!
"Hvězdy nejspíš sestoupily na zem, protože ta věc hlásila konkrétní souřadnice."
To
je
prostě
nepopsatelné
Nejen proto, že toto sdělení dává naději, že se setkají, ale pro ta úžasně poskládaná slůvka vyjadřující jeho cit
Shey, děvče, dej se dokupy,... kdypak se asi dostane ke slovu to Kindervajíčko?
Všechno se mi svírá napětím, ale takovým tím předvánočním, plným očekávání, že zázraky se dějí a oni to ustojí... jenže to asi nebude tak snadný, že... Jason nejede metrem a Sheyla na něho nečeká na Václaváku u koně... ale určitě se najdou, v obou významech toho slova
Karolínko, díky za příjemné chvíle strávené s Tvou tvorbou

16)  Stelletta (18.03.2011 16:06)

K tomu včerejšku: No to víš, závislák na upířích příbězích A kdyby se tam ješte přimíchaly další knížky či filmy neupírské, tak se nám to pěkně rozroste Třeba takové Síly Temna, béčkový film, ale strašne sexy herci
No a ta dnešní kapitolka. Ta mě dostala (jako obvykle ). Na krku má vajíčko, ale neví, k čemu je. A ten cizinec. Hmmm to bude ještě zajímavé. Pan S. nám konečně odchází ze scény. A přesně jako pravý diktátor. On za nic nemůže, to všechno ti kolem něj. Grrr.
A Jason jako Vůdce upírů. Mmmm. Tak to je taky super.

No a poslední věty, ty byly nejkrásnější
P.S:Že oni spolu určitě přijdou na nějaké řešení? Že jo???

15)  jeanine (18.03.2011 15:21)

Já jsem si říkala, že přece musí někdo vědět, že se vrátila, ale jsem ráda, že to zjistil zrovna Jason.
Ten začátek byl šílenej, totální nevědomost!!! Doufám, že to Sheyla zvládne a vzpomene si - má přece mluvící vajíčko!!! A brzy porozumí. Jason už je na cestě. Držím jim palce, protože jejich příběh zdaleka není u konce!!!
Krásné, zlatíčko!!!

14)  kytka (18.03.2011 14:07)

Karolko, to Tvoje psaní nemá chybu. Tak neskutečna popsané, barvitě vylíčené, hltala jsem a hltala. Napřed ta děsná beznaděj, smutek, stesk, nic nevědět, ale těch posledních pár vět snad znamená světýlko na konci tunelu. Děkuji moc.

13)  Kaca (18.03.2011 13:07)

Páni, ten zážitek Sheyly mi vyrazil dech. Když Robin zděloval co se může stát, když se vrátí jako Krvesajka na zem, vůbec mi to nepřipadalo tak strašné, jako tohle. Trošku by mě zajímalo i to značkování, protože jsem to nejspíš nepochopila ale tak... chudák, že ji zraňují za trest dlaně, musí být peklo, ale chtělo by to, aby nějak nepatrně zapnula "můj".
Taky by mě zajímalo, kdo je ten její samec, a co je to za kolonizaci "civilizovaných krvesajů" abych to nějak skoulila do hromady.
Tak jo, pokud jsem říkala, že si neumím Jasona představit drsného, tak to beru zpět. Páni toho chlapa bych nechtěla vidět ani z deseti metrů a přestoho chtěla mít poblíž Šíleně jsem s ním prožívala, když jsem četla, že mu holili hlavu parchanti! - pardon
Nemůžu se dočkat až dojde na zadané souřadnice, jak jí předsvědší, že je jeho? Moc dobře se nevyznám v lidech - a ještě hůře v upírech, - ale něco mi říká, že jak se to Jason dozví, bude naštvaný k nepříčetnosti a navíc uvnitř zlomený z toho že si ho nepamatuje. Sebralas mi dech - opět.

12)  milica (18.03.2011 11:54)

Karolko, to byla nádhera. Jak jsi rozebrala Jasona a Scheyla která si nic nepamatuje Výborná kapitolka, ale teď se už jen těším až jí Jason najde a postará se o ni

11)  MaiQa (18.03.2011 11:39)

Jéé...souřednice. Hledá ji. Jóóó...ale bude šok, až zjistí, co se z ní stalo. Jsem nadšená. Tak jednoduché to ale nebude, co?

10)  Pospeta (18.03.2011 11:20)

Karolko, ze všeho nejdřív se musím vrátit k včerejšku. Strašně se stydím, že jsem taková fňukna. Ode dneška budu svoje pocity raději cenzurovat. Hlavně si prosím Tě za žádných okolností nevyčítej, že si se do Posledního města pustila. Ten příběh je geniální a já si vlastně jeho čtení zvráceně užívám. Protože, to že je hodně smutné a beznadějné znamená, že si o to víc užijeme ten slibovaný dobrý konec, ne? Opravdu dobrá, skvělá knížka musí v člověku vyvolat emoce a donutit ho přemýšlet. To, že se mnou Město mává tak, že si ani legendární mávátka z někdejších oslav Prvního máje tak neužily, už víš a že na něj myslím, kudy chodím a jenom pořád spekuluju jak by to šlo a nešlo, je Ti určitě taky jasné. Takže zapomeň na moje stesky a piš a piš a piš, jen ať už jsou ti dva konečně spolu.
Hm a co říct k této kapitole? Jak zcenzurovat, že si mě zase rozsekala? Naše milovaná statečná Sheyla je několikrát označkované nemluvící zvířátko se stříbrným "můj" na krku. Má nového samce a nové jméno Ruth.
Z Jasona je po třech letech potetovaná, holohlavá a jistě nejdrsnější Excelence v celé historii upírské rasy. Právě zjistil, že Lidé si přece jen pojistili, že se jednoho dne vrátí na Zem. Myslela jsem, že už ho nemůžu milovat víc. Velký omyl.
Nezbývá mi než doufat, že hvězdy opravu sestoupily na zem a brzy nás čeká nový, lepší, "první" společný den pro Jasona a Sheylu-Ruth. Nemůžu se dočkat. Jen se bojím, platí pro Jeho Excelenci taky pravidlo, že na cizí ženu se nesmí sáhnout, nebo budeme rádi za jeho válečné zabijácké zkušenosti? Moc děkuju za opravdu úžasnou kapitolu.

9)  Silvaren (18.03.2011 09:29)

Až do poslední části to bylo strašně beznadějné. Jasonova uzavřenost, Sheylina nevědomost, označkování. Chjo, chjo, chjo.
Ale za poslední čtyři věty Tě naprosto zbožňuju!!! ANO!!! ANO!!! ANO!!!

8)  Bye (18.03.2011 09:21)

Takže... na rameni už jsem se Ti vybrečela.
Jen znovu zopakuju, že tuhle knihu čtu absolutně bez dechu. Přestože jsou teď každý sám, (a Karolko - Jason si myslí, že ji ztratil navždycky a Sheyla... ta si nemyslí vůbec nic!!! ) mě tahle kapitola neskutečně uchvátila. A přiznávám, že nevím, čí osud se mnou zamával ví... Znásilněná Sheyla jako zvířátko? Nebo chlap, který ztratil už i sám sebe, taková "budoucí mrtvola..."
A samozřejmě, ty nezůstaneš nikdy u jednoho překvápka, vždycky si to pojistíš aspoˇn nadvakrát. Takže se ještě teď vzpamatovávám z tý beznadějný situace, ve který se ocitla Rezervace. To ale jednomu dodá sílu bojovat...
Štěstí, že jsi soudná a slitovala ses nad námi všemiaspoň v posledním odstavci!

7)  Alorenie (18.03.2011 09:13)

tak jo. Shey je u krvesajů? V Rezervaci se nerodí ženy? Jason Simon?! tolik nových informací. tolik emocí...nádhera

6)  witmy (18.03.2011 09:11)

tok tobyl teda pořádnej mazec super kapitola nádherně napsaná už se moc těšim až se znova potkaji

5)  AMO (18.03.2011 09:09)

Dva díly naráz a najednou je všechno jinak... lepší? Nevím.
Útěk nebo spíše návrat ze City se podařil a Robin má asi zlomené srdce... škoda byl hodný a prospěšný!
Ze Sheyly je divoška, ale asi, zdání klame, něco jí v paměti zůstává... nebo je to jen... ba ne to je jen pro nás, viď
A co Jason? Je zněj opět bojovník a rváč. Jen něco v něm zůstává skryto. Láska. Stále je zamilován. A boje? To je jen povinnost a práce, bez citu a bez chtění
Je to hrůza, která trvá... kolik tři roky?
A další rána...
A další bolest...
A další povinnost...
Otec, na konci svých sil je i on schopen přiznat - i když malý - kousek náklonosti ke svému synovi

Z posledního odstavce jsem se nestihla vzpamatovat... Hračky jeho otce... a jedna funguje... napětí... cesta... Už nemůžu, tečou mi slzy.
Zatím Ti děkuji, krásná čarodějko.
P.S. Děkuji za odpověď. Brzy i vysvětlím.

4)  Bosorka (18.03.2011 07:23)

Označkování......uáááááá.......
Já se nemůžu dočkat, až jí najde!!!!!!

3)  Twilly (18.03.2011 00:23)

Tak Hnědule, teď použiju to co už jsem proklatě dávno nepoužila... BESTIE MOJE MILOVANÁ!!!!!! Umíš, ty to pořád umíš, já smekám před tvým uměním dokonale mě rozebrat na mikročástice absolutně nečekané a absolutně dokonalé. Doteď to byla jen brnkačka a teď ses předvedla v plné kráse. Shey, jako primitivní pražena a dokonale ledový Jason na vrchole všeho - nová Excelence. Majsterstuck, Hnědulko ... tak tohle byla podnětná procházka městem