3)  Kailani (05.07.2017 20:26)

Kapitolu jsem zhltla jedním dechem, avšak na jejím konci jsem zůstala dost rozpolcená. Především je mi líto, že ta návštěva dopadla takto -
zvlášť, když se Gině po Charlottě celou tu dobu tak stýskalo -, ale myslím, že se její průběh dal tak nějak trochu předpokládat. Ta propast mezi nimi byla díky Gininu pobytu v lágru už tak dost hluboká (protože kdo si něco podobného nezažil, nemá to bohužel v žádném případě šanci pochopit), ale teď se ještě prohloubila tím Charlottiným těhotenstvím. Každá má teď tak úplně jiné starosti a priority... Ach jo. No, doufám, že ty dvě ještě budou mít šanci si promluvit, a třeba ten vztah trochu poslepovat...
A potom je tady Mike. Byl mi nesympatický od začátku, až jsem se divila, že je možné pociťovat tak silnou averzi k imaginární postavě, a když z něho vypadla ta zmínka o veliteli, téměř jsem křičela nahlas. Být na Ginině místě (nebo Alexově? ), asi mu to jídlo chrstnu do obličeje. Nicméně chápu, že ani jeden z nich nechtěl situaci ještě více zhoršovat. Každopádně jej považuji za korunovaného blbce. Ještě štěstí, že Charlottě tu další návštěvu úplně nezakázal, a že jsi je oba raději nechala odejít. Protože kdyby za ni tak otevřeně rozhodoval dál, pravděpodobně bych za sebe už neručila.
Už teď se těším na další část a děkuji za tuhle; je to po vyčerpávajících pracovních dnech skvělé odreagování. Snad tu bude brzy!

2)  Shmash (04.07.2017 12:51)

Seb, děkuju Taky jsem něco takového zažila, není to jednoduché vidět, že jsi úplně někde jinde s lidmi, kteří ti kdysi byli blízcí, ale už se to tak někdy stává :/ Ani jsem to s Charlottou nějak neplánovala, ale pak mi došlo, že už by si s Ginou vážně moc neměly co říct a společná řeč by se hledala jen těžko. Tak to nakonec vyplynulo takhle.

1)  Seb (03.07.2017 08:28)

Jé, dočtu 1. kapitolu a už je tu druhá

Sice smutná ale přesná, něco podobného jsem zažila, i když v jiné životní situaci, děkuju