4)  Cathlin (19.03.2013 20:17)

Ha, takže to chápu tak, že ti to rezonuje s něčím, co plánuješ do vlastní povídky?
Asi musíme mít něco společného a troufám si odhadnout, že to bude třeba směr vnímání světa, nebo aspoň něco z něj.

3)  DarkMoon (19.03.2013 19:29)

Formátování? Já jen, že tenhle koment je dost dlouhý, tak jsem ho chtěla trochu "smrsknout"

A… ehm… No hele, já se tak nějak ani nedivím, že se nechytáš. Asi proto, že já vzala něco odtamtud a spojila si to s něčím ještě jiným… No, momentálně jsem do toho sama dost zamotaná, ale řekněme, že mě prostě udivuje, jak v jistých věcech přemýšlíme obdobně. A tohle je pro mě v jistém smyslu jako se dívat do budoucnosti… No to je jedno, tady nejde o mě
Z míry jsi mě vyvedla rozhodně a rozhodně příjemně, souvislosti nesouvislosti Ale to ty dokážeš často
Zatím je Nick v těžké pohodě No, těším se, jak se to bude vyvíjet

2)  Cathlin (19.03.2013 19:19)

Bože, DM, to formátování... Pěkné, neotřelé.


Tedy, Marti! Ty ses nám nějak rozepsala!!!
A ehe – budeš se možná divit, ale momentálně se nechytám. Jaké „jiné souvislosti“ se v tom nesnažíš vidět? Ano, předpokládám, že se jedná o VD, ale tady zatím opravdu netuším kde jak proč… Tady se mi to zrovna s ničím až tak nespojuje!
Každopádně jestli jsem tě nějak, doufám, že příjemně, vyvedla z míry, samozřejmě si jenom vrním blahem. Vrrrr, vrrr, vrrrrrr… slyšíš to až k tobě?

(Přiznávám, že zatím je Nick v těžké pohodě… , ale to asi nepřekvapí, co… Jeho chvíle teprve přijdou.)

1)  DarkMoon (19.03.2013 18:16)

„Nebýt možnosti, které jsem se stále ještě nevzdal, že jednou se mi podaří z toho všeho dostat, nezůstalo by mi nic, čeho se chytit. Bylo to zoufale málo a věděl jsem to dobře, ale bylo to přesto aspoň něco, co jsem měl v rukách. V téhle zpropadené formě existence, ve které se zdálo, že se i čas tak nějak zastavil, to ale byla životní nutnost. Pokusit se najít způsob, jak se z toho dostat. Anebo se alespoň přesvědčit o tom, že to, v čem jsem vězel, je definitivní. Teprve potom bych byl schopen odhadnout, na čem jsem.“ V téhle kapitole celkově byla celkově tak krásně vyjádřená jeho ztracenost a v podstatě bezvýchodnost situace… A hlavně to, že si je toho vědom „Nebo alespoň to není všechno, čím jsi.“ „Ty kříže jsou jako ty. Plné rozporů a neslučitelných věcí,“ dokončila. „Ano, po tom, co jsem viděla posledně, dokážu vidět to, co ses mi snažil vysvětlit. Dokážu tě vidět jako… nebezpečného člověka, který se neumí ovládnout, to přiznávám. Ale zároveň nemohu nevidět to ostatní. Je to svým způsobem fascinující.“ Ne, já nesrovnávám Tahle myšlenka je prostě úžasná úplně všude „a nenávidíš nenávidět lásku.“ uááááááááááá!!! To je prostě boží spojení „Odešla, měla odejít, musela odejít. Jiná možnost nebyla.“„Zvedl jsem před sebe ruku, které se dotkla, a došlo mi to teprve teď. Udělala to. Nebála se zase tolik, aby se vyhnula mému doteku, jako to dělala až do té chvíle. Díval jsem se do míst, na kterých před nějakou dobou spočívaly její prsty, a nemohl jsem pochopit, že v těch místech nezůstaly žádné stopy. Že tam zkrátka nebylo nic vidět. A nakonec jsem si to dovolil – zavřít oči a zkusit si alespoň představit, jaké by to bylo, kdybych ten dotyk mohl vnímat. Jak jiné by to mohlo být.“ To je prostě úžasný! „Zadíval jsem se na lahvičku v mých prstech a ušklíbl se. Její obsah, Sheylin odvar… Bral mi všechno, zatímco mi dával svobodu uprostřed zamčené cely. Byl jsem za tu věc vděčný a zároveň ji nenáviděl.“„Tohle místo bylo úplně prázdné. Bezútěšné a tiché ve chvíli, kdy mé vlastní potřeby tloukly o mříže, za kterými jsem je držel.“ „Susanna. Susanna. Znova a znova jsem ji viděl před očima. Znovu jsem ji slyšel. Nemohl jsem se zbavit detailů, které se mi vtíraly pod kůži a týraly mé podvědomí, které navzdory utlumení dobře vědělo, co to všechno znamená.“ !!! Vidíš to Už ani neumím používat slova k vyjádření pocitů A ten konec!! Logický fyzický problém, ale i tak… „Jo, šlo. Až na to, že to všechno nestálo za nic. Všechno bylo špatně. Úplně všechno.“ To je prostě geniální No dobře, omluv mě, možná jsem jen dneska nějak víc přecitlivělá, že to všechno vnímám zrovna takhle, ale.. Ani nevíš, co jsi mi tímhle způsobila Do-háje! Já budu muset k tomu všemu, co to se mnou dělá samo o sobě, přestat vidět jiné souvislosti, než tam jsou, nebo se z toho zblázním Ne, dobrý, v pohodě… uf…
Úžasný!!