12)  Pája (08.04.2016 18:26)

Četla jsem to jedním dechem, díky.....

11)  AnneLeyyd (06.04.2016 12:35)

Mata - dík moc za nabídku, kdyžtak písnu no jo, tak je to se vším „Čím víc vím, tím víc vím, že nic nevím.“

10)  Mata (06.04.2016 11:08)

AnneLeyyd není zač, rádo se stalo... když mě to prostě nedá, no a když to někomu pomůže a přijme to, pak to nabyla zbatečná námaha.
Nešlo o ten pult, ten tam nebyl, ale o to vydělat... narovnat, vyskládat, přeskládat... vydělávají se peníze, nebo kůže
Reálie určitě dohledej, jsou to docela základní věci. Ono když nějakej takovej příběh stavíš je dobrý si přesně určit století a klidně i zemi, kterou se chceš inspirovat (a vůbec to nemusí být konkrétní historická situace) a k tomu si dohledat co můžeš - odívání, co a jak se jedlo, nábytek, jak vypadaly domy, města, vesnice, zbroje,... ať se máš od čeho odrazit a máš to tak nějak jednotný (protože sousta věcí se postupně vyvýjela a v každé lokalitě třeba jinak), pak už si s tím můžeš dál hrát. A čtenář o tom vůbec nemusí vědět, to je pomůcka jen pro tebe. Základy na kterých pak stavíš.

Ano, jasně, ne povahou, ale konstitucí oproti tomu padouchovi... je v dost velké váhové nevýhodě, navíc bez jakékoliv zbroje, má sice výhodu v rychlosti, ale krátké zbraně což výhoda rozhodně není... ale jde i o konstrukci zbraní a čepelí (tohle jsem si taky uvědomila až zpětně, když jsem koment dopsala). Nožem byť vyrobeným pro boj, ukreješ maximálně nůž, když ho postavíš proti měči, i kdyby tupou stranou, zlomí se ti (když ne napoprvé, tak na podruhé maximálně na potřetí, protože ta čepel na takový nápor není stavěná a hlavně ne na takový způsob boje... a jsi mrtvá (i třeba na vrhání jsou speciální nože, protože běžná čepel to neustojí, protože naní pružná, ale kalená tak, aby udržela ostří). To samý dýka, nejlíp jí ukreješ zase jen dýku, čepel není dělaná tak aby sama o osbě zvládla ustát meč a když tak jen v nouzi a na chvíli. A to nemluvím o síle seků, kdy ani mečem a oběma rukama není snadný udržet seky vedený silou atd. Já osobně, jako člověk, který má k chladným zbraním a boji blízko, bych takto vybavená proti meči nešla. Zdrhat co mi nohy stačej a radši vymyslet nějakou lest, než jít do přímýho střetu a když to nejde, uhejbat, uhejbat a uhejbat, prostě ho uhonit.
Ale je to jen můj názor a moje zkušenost, můžu se mýlit a ty máš právo na jiný a stavět si to jak uznáš za vhodné. Jen já to vidím prostě nereálně
Jinak jsem ocohotná v ledasčem poradit, kdybys chtěla, mám mail v profilu. Středověk mám nastudovaný docela dost (i když čím víc toho studuju, tím mám pocit, že toho vím méně i když se v něm šťourám v tuhle chvíli velmi intenzivně).

9)  AnneLeyyd (06.04.2016 10:16)

Mata - páni, díky za tak důkladný komentář, opravdu si vážím toho, že jsi ho pojala tak zodpovědně

co se týče výrazů, tak ty se pořád snažím vylaďovat, takže určitě akorát s tím pultem - nikde tam nemám pult fakt ne. mám tam boční / prostřední deska stánku

ohledně reálií - přemýšlím ještě o tom, zda pro příběh nevyřadit zcela „nový svět“ protože některé středověké „zvyklosti“ mi tak trochu hatí plány. ale to ještě musím promyslet s tím, jak budu příběh směrovat dál. každopádně pokud se rozhodnu pro onen „pravý a nefalšovaný“ středověk, reálie rozhodně nastuduji mnohem důkladněji

a co se týče souboje nože / dýky / meče taky nad tou scénou ještě zapřemýšlím a poupravím ji. jen podotýkám, že Cara rozhodně nebyla „křehká dívčina“ a k tomu, jak se dostala k tak dobrému bojovému výcviku se dostanu je to jeden z hlavních rysů hrdinky, takže mu bude věnována „silná základna“

rozhodně to neberu zle, jsem vážně za objektivní kritiku ráda a fakt si ji vážím (i když se samozřejmě poslouchá hůř ) ale opravdu ti za koment děkuji

8)  Mata (06.04.2016 01:08)

Tak, přiznám se že prolog jsem přečetla hned po zveřejnění a s komentem počkala až tak trochu co z toho vyleze.
Tak v první řadě, líbí se mi jak píšeš, má to šmrnc, má to spád, dobře se to čte, až na občasné výrazy, které mi hodně nesedly (vydělat zboží na pult např. ). Takže palec hore, tady jsem spokojená.
Co mám ale za výtku jsou reálie. Když příběh uvedeš jako ze středověku (dle toho jak to popisuješ usuzuji na evropský vrcholný středověk), měla by ses důsledně držet středověkých reálií, i když je místo smyšlené - takže žádné vidličky a příborové nože (tuhé věci se jedly rukama, maximálně se používal ostrý nůž na krájení masa); žádné hodiny, minuty, ani vteřiny, to tenkrát neexistovalo, běžní lidé měřili čas podle slunce; žádné šněrovačky, ty přišly do evropské módy až o hooodně později a středověká móda žádné korzety ani podobné podpůrné záležitosti nepoužívala, s tím přišla až renesance a novověk; žádné židle anobrž lavice, jednoduché stoličky nebo štokrlata ano, to je v pořádku; děvčatům patřilo na hlavy zavinutí i když nebyly vdané; žádné kožené kalhoty, ale spodky a nohavice; atd. já vím jsou to "blbosti" ale jakmile je nebudeš mít v pořádku, ztratíš hodně z atmosféry té doby a hlavně na věrohodnosti, obzvlášť když k tomu pak přijde někdo kdo maličko něco ví, a ani to nemusí bejt magor jako já, tak se ti to sesype jako domeček z karet a je to škoda, páč píšeš opravdu dobře. Bohužel reálie bývají autory velmi podceňovány. Tyto věci doporučuji dostudovat a při následných korekturách upravit.
Pak bych si ještě být tebou promyslela a prošla ten souboj. Opravdu zvládla křehká dívčina s dýkou a nožem ukrýt dlouhý souboj s mečem ještě s hromotlukem, kterej očividně nebyl kdoví jak trénovaný šermíř-technik a šel do toho silou? Bez problémů by se mu ubránil chlap jak hora s dýkou velikosti mého jednoručáku, ale v tomto případě bych to viděla dost nereálně. Tady bych to viděla maximálně na pár úskočení bez krytí a rychlý útok do těla a pak pokus o úprk, nebo jí někde splašit aspoň meč, ale i tak víc úhybných manévrů, než krytí. Věrohodný souboj nejde postavit ze všeho. A doufám, že máš rozmyšleno jak si obhájíš ženu s očividně velmi dobrým bojovým výcvikem.
Takže dál držím pěsti. Neber to, že bych tě chtěla strhat, ale když prostě potkám chybu, tak na ni upozorním a málokdo se ode mě dočká jen pochvaly, jsem tu známá jako hnidopich a šťoura a obzvlášť, když někdo zabrousí do historie zabliká mi majáček. Jsou to vyloženě technické záležitosti, které bohužel kazí dojem z jinak prozatím zdařilého a svěžího dílka.
Hodně štěstí a psaní zdar

7)  AnneLeyyd (05.04.2016 22:28)

Muxie - díky moc! jsem vážně ráda, že se dlouhá kapitola líbila taky bych ho ráda měla jako knížku na poličce ale k tomu je ještě hoooooodně dlouhááááá cesta, pokud vůbec takhle skončí

iris - děkuji ti moc snad se bude líbit i další kapitola

Katuš - já taky děkuji za komentář

6)  Katuš (05.04.2016 22:00)

To bylo hustý... díky za kapitolku

5)  iris (05.04.2016 17:11)

Moc pěkně se to čte, slušná porce písmenek těším se na další děkuji

4)  Muxie (04.04.2016 18:42)

Už po přečtení prologu jsem se nemohla dočkat pokračování a teď vidím, že oprávněně. Bombastická kapitola a její délka je příjemnou třešničkou na pomyslném dortu. Rozhodně píšeš skvěle, nemohla jsem se od příběhu odtrhnout a ráda bych ho měla jako knížku na poličce.
Myslím, že se máme ještě na co těšit. Díky.

3)  AnneLeyyd (04.04.2016 10:29)

Seb - moc děkuji za krásný komentář! jsem hrozně ráda, že se ti kapitola, hudba i obrázky líbily. doufám, že se ti příběh bude líbit i nadále můžu ti jen slíbit, že Cara to nebude mít jednoduché, tohle byl pouze začátek

leelee - děkuji moc! těch cest je opravdu hodně to máš pravdu. snad ty, které vyberu, budou ty nejlepší možné… uvidíme! na pokračování pracuji, ale mám náročnou práci, takže ty kapitoly nebudou bohužel přibývat tak rychle , ale budou

2)  leelee (03.04.2016 23:38)

Cítím v tom silnej příběh, spostu různých cest kterými se můžeš vydat, tolik možností. Těším se na další pokračování.

1)  Seb (03.04.2016 12:51)

Už jsem vyhlížela 1. kapitolu téhle povídky, protože mě prolog hodně zaujal a rozhodně mě nezkamala.

Hudba, fotky postav, na které se můžu podívat, právě když o nich čtu, hodně dlouhá kapitola - to všechno je super, beru to jako bonus
Ale děj, postavy, popisy situací - páni, páni , páni, je to dokonalé , jsem hodně překvapená a nadšená.
Moc se mi kapitola líbila, písmenka jsem doslova hltala, budu si to muset přečíst ještě jednou , jestli mi něco důležitého neuniklo
Caře jsem tolik fandila a je mi líto, že ji nakonec přemohli

Čte se to skvěle, máš můj obdiv a strašně se těším na pokračování, píšeš úžasně, moc děkuji